na Blog.cz

Po dlouhé době znovu přidávám další kapitolu ke Střetu světů. Tak snad se bude líbit.

Zatím, co Monika dělala první krůčky v komunikaci se svým andělem, tak Josefova špatná nálada dostoupila svého vrcholu. Už od rána šlo totiž vše z kopce. Začalo to už pár minut po té, co přišel do práce. Volal mu jistý klient, jenž si na jedné z Josefových přednášek pořídil energetickou kartičku, která měla mít málem až božské účinky, ale ve skutečnosti nedělala vůbec nic. A tak toho idiota nenapadlo nic jiného, než zavolat Josefovi a požadovat vrácení tří tisíc korun, které za kartičku zaplatil. Josef se mu snažil všelijak vysvětlit, že účinky kartičky nejsou viditelné a projeví se až později, ale na to ten imbecil nechtěl vůbec slyšet a ještě měl tu drzost mu vyhrožovat, že jestli okamžitě nepošle peníze zpět, řekne o tom bulváru a taky se pochlubí i v televizi. Jelikož byl Josef nadprůměrně inteligentní, okamžitě mu došlo, co by s jeho podnikáním udělalo pár článků v bulváru, anebo reportáže v televizních zprávách. Za měsíc by to tady mohl zabalit a jít zase o stát dál. Podobná aféra, která se kolem něj a jeho bývalé skupiny strhla kdysi v Rakousku, jej přesvědčila, jak umí média být mocná. A tak tedy ač nerad, slíbil tomu otrapovi, že mu peníze okamžitě pošle zpět výměnou za kartičku.

Josef si myslel, že už bude všem problémům konec, ale pěkně se mýlil. Jakmile totiž vstřebal ranní výstup, uvědomil si, že se děje něco mnohem závažnějšího. Připadalo mu totiž, že se výrazně oslabil jeho kontakt s Monikou. Cítil ji, ale bylo to mnohem slabší, než včera, kdy kontakt fungoval spolehlivě. Sedl si tedy do své pracovny, zkoncentroval se a napojil se na Moniku. To, co viděl, ho ale vůbec nepotěšilo. Kolem Moniky se totiž rozprostírala ochranná energie stříbřité barvy. Josef se tedy na tuto energii zaměřil víc a nálada mu mírně stoupla. Ochrana totiž nebyla nijak složitá. Jednalo se pouze o běžnou ochranu, o které psaly všechny ty pipky, jež si hrály na velké esoteričky, ale při prvním kontaktu s mágem, jakým byl Josef, by se ve skutečnosti hned složily.

"Takže milá Monička začala zlobit. To se podívejme." Pomyslel si a zaměřil se na zdroj, od něhož se dívka tuto ochranu naučila. Napojil se na Moniku ještě víc a začal pátrat v jejích myšlenkách. A skutečně se nemýlil. Za chvíli totiž objevil zdroj. Jednalo se vážně o jeden z těch přemoudřelých blogů, kterých byly na internetu hromady. Zkoušel se tedy zaměřit na název. Viděl jen tančící vílu, takže mu bylo jasné, že hledaná slova budou Víla, víly, nebo vílí. Postupně zadal tato slova do vyhledavače. U prvních dvou výrazů nic nenašel, ale když zadal slovo vílí, hned mu vyskočil název Vílí stránky. Klepl tedy na odkaz a málem spadl ze židle. Bylo to přesně to, co hledal. Design blogu zhruba odpovídal tomu, co viděl při svém napojení. Vyhledal si tedy informace o zakladateli a znovu si promnul ruce. Podle toho, co si přečetl, poznal, že za Vílími stránkami jsou tři holky v Moničině věku. Nejspíš její spolužačky. Zkusil se tedy napojit i na ně a to, co viděl, ho docela potěšilo. Dvě z adminek byly celkem neškodné. A ta třetí, jež byla nespíše vůdkyní té party esoteriček, měla sice nějaké schopnosti, ale nebylo to nic, s čím by si Josef neporadil. Chvilku tedy přemýšlel nad strategií a pak ho napadl geniální plán.

Petr zrovna hrál svoji oblíbenou online hru, když v tom ho přepadl podivný pocit úzkosti. Než začal pátrat po příčině, tak se mu najednou před očima promítla vize, jež ho docela znepokojila. Viděl čtyři dívky, obklopené nějakou velmi nepříjemnou energií. A aby toho nebylo málo, tak u čtvrté z nich se začala objevovat postava démona. Petr ty dívky neznal. Aspoň ty tři ne. Ovšem ta, kterou buď navštíví, nebo už navštívil démon, mu byla nějak povědomá. A hned také věděl, proč. Byla to holka, o níž se mu začaly zhruba před rokem zdát sny. Když se mu o ní zdálo poprvé, myslel si, že je to jen hříčka jeho podvědomí. Ale jakmile byly sny stále častější, tak tuto myšlenku musel zavrhnout. A teď měl konečně důkaz. Ta holka nejenže existovala, ale navíc si zadělala na pořádný malér. A s ní i její tři kamarádky. Petr sice nevěděl, o co šlo, ale jelikož měl jasnovidné schopnosti, mohl si to zjistit. A to, na co přišel, se mu moc nelíbilo. Vypadalo to totiž, že dívka z jeho snů se nějakým způsobem zapletla s mocným černým mágem, který ji ovládá, ale proč, to nevěděl. Zkusil se napojit i na její kamarádky, ale to, co viděl, mu tentokrát nedávalo smysl. Zatímco dívku ze snů viděl jasně, tak její tři kamarádky viděl chvíli, jako běžné dívky a chvíli zase, jako víly. Aby to bylo ještě víc zmatené, tak se mu k tomu všemu začal objevovat obrázek jeho blogu o počítačových hrách. Petr tedy ukončil napojení a začal přemýšlet nad tím, co viděl. Jelikož z toho nebyl moudrý, zkusil tedy zadat do počítače hesla víly a blog. Pustil se tedy do vyhledávání a za chvíli našel název, který mohl souhlasit. Zkusmo tedy odkaz otevřel a intuitivně vycítil, že je tu správně. Jen ho trochu zarazilo, že blog patří třem dívkám a ne čtyřem, jak si myslel. Chvilku tedy přemýšlel, co dělat a pak ho něco napadlo. Vyhledal si v menu blogu zprávu autorovi a napsal krátký vzkaz. Však co, jestli je tu správně, tak mu někdo odpoví. A jestli ne, tak si možná někdo zaťuká na čelo a nebude reagovat.

"Holky, něco vám pošlu." Psala Jana Tereze a Zuzce na Facebooku a za malý okamžik se objevila zpráva v tomto znění.

Ahoj holky,

Nevím, jestli jsem tu správně, ale jestli ano, hrozí vám velké nebezpečí. Jde po vás někdo s fakt velkou mocí, a jestli máte nějakou kamarádku, tak ji varujte taky. Dreamwalker.

"Tak to bude asi pěknej blázen, co?" zeptala se Tereza a přidala rozesmátého smajlíka.

"Těžko říct," odepsala Jana. "Zkusila jsem tomu Dreamwalkerovi odpovědět a vypadá to, že něco ví."

"A co?" zeptala se Zuzka.

"Ještě nevím," odpověděla Jana. "ale ptal se mě na to, jestli nemáme kamarádku, jejíž jméno začíná na M, nebo Mo. Prý se do něčeho zapletla a hrozí jí nebezpečí. Okamžitě jsem tedy napsala Monči SMS, aby si mě přidala do přátel. Chvilku jsme se jen tak bavily. Mimochodem si udělala energetickou ochranu a povedlo se jí spojit se svým andělem. Ale to, co mi napsala pak, mi vyrazilo dech."

"A co to bylo?" zeptala se Tereza. Za okamžik se objevila zpráva a obě holky zůstaly chvíli zírat. Ve zprávě od Moniky totiž stálo toto.

"Víš, možná to bude znít divně, ale už nějakou dobu se mi zdá o jednom klukovi. Myslela jsem si, že je to nějaká blbost, ale nedávno se mi zdálo o tom, jak mě ten kluk drží za rameno a říká, abych se nebála, že to spolu všechno zvládneme. Ale víš, co bylo hezký? Ten kluk mi pořád říkal Momomo a mě to vždycky strašně rozesmálo. Tak jsem se ho zeptala, jak mu mám říkat já a on řekl, ať mu zatím říkám Dreamwalker."

Obě dívky na část Janiny konverzace s Monikou nevěřícně zíraly a přemýšlely, co to může všechno znamenat.

"Tak to je síla," odpověděly obě Janě. "a co to všechno znamená?" zeptala se ještě Tereza.

"To bych taky ráda věděla," odpověděla Jana. "ale ať je to cokoliv, tak to bude nejspíš hodně zajímavé. Ale má to jednu výhodu?"

"A jakou?" zeptaly se dívky.

"Monika se k nám přidala." Odpověděla Jana a její kamarádky si oddechly.